Dnes jsme opět vstávali trošku později, protože jsme se večer vrátili trochu později. Aniž bychom to sami tušili, tak pozdní návraty a pozdní vstávání bylo pro tento výlet typické.
Takže po snídani jsme se vydali do centra, hlavní cíl byl Vatikán. Cestou mě však zaujal jeden důležitý detail, který v našich městech moc nevídáme. SUV v ulicích města. Zatímco doma člověk pomalu už nepotká normální auto, pouze naleštěné „gazíky“, tak v Římě SUV bylo pomálu, naopak normálních (středně velkých) aut a vysloveně malých aut byla většina. Holt úzké uličky, málo místa na parkování a problém se vyřeší. Velmi často bylo vidět příčné parkování v podobném směru. Super. A samozřejmě jsme v Itálii, takže skútry 😊
Po příchodu na hlavní vatikánské náměstí jsme odlovili povinnou kešku a pak pozorovali dění okolo nás, vzhledem k tomu, že náboženství nám nic neříká, přezdobená architektura také ne, tak jsme čekali , až na nás dosedne ojedinělost tohoto místa. Marně. Takže ponecháváme Vatikán těm, pro které je to zážitek a my jdeme dál a to konkrétně do MAXXI (Národní muzeum umění 21. století), které navrhla Zaha Hadid.
Cestou potkáváme olympijský stadion a malý skatepark pod mostem. S plechulí si užíváme trénink kluků s prkýnky. A pak již konečně směr Maxxi. Komentované prohlídky již nestíháme, ale máme alespoň vstup do jedné expozice zdarma. Pro mě je však hlavní výstava samotná budova. Uchvátil mě ohromný výklenek s oknem, které odráží okolní domy. Jana má však úplně jiného favorita. Kulatou chlupatou sedačku a zaměstnankyni bedlivě střežící a usměrňující návštěvníky, co smějí a nesmějí dělat.
Cestou domů se ještě zastavujeme ve sportovní hale, kde končí gymnastické závody a obdivujeme, jak je hala postavená. Z venku se přes cca 5 m široký ochoz dostáváte přímo do haly s úchvatným stropem, přírodním osvětlením a zapuštěnou hrací plochou. I z poslední řady bylo detailně vidět, co se děje na hřišti.
Za silnicí nás potom čekaly další dvě zajímavosti. Komplex koncertních síní, kde se zrovna schylovalo k vystoupení. Druhá zajímavost byl automat na dobíjení a zároveň automat na perlivou a normální vodu zdarma (téma pro Kluky z Prahy). Moc fajn služba veřejnosti.
Unaveni po celém dni jsme nasedli do busu a nechali se odvézt na hlavní nádraží. Cestou jsme si prohlíželi antické památky, které jsou zde na každém rohu (téměř doslova). Pak již jen na metro a hurá na kutě. Vlastně na kotě. V metru jsme potkali mladíka, který měl na vodítku kočku a tak jsme si mohli chvilku pohrát, podrbat ji a vzpomenout na Matyldu. Fajn zvíře v dopravním prostředku působí uklidňujícím dojmem na všechny cestují.
