Loučící den s mořem. A jak si ho co nejvíce užít? Jadranskou magistrálou. Jel jsem pouze část, ale i těch 100 km okolo moře, zatáčky podél pobřeží, slunce, azuro, bylo prostě nádherných. Město Senj, poslední pohled na modré hlubiny a směr vnitrozemí. A také to bylo fajn. Kopce, klikatice a pak už jen směr Karlovač, Záhřeb a na noc do Varaždinu. Pomalu to začíná být takový ten nudný a nechtěný přesun domů, kdy už tušíte, že vás nic zajímavého nečeká a tak chcete být co nejdříve doma, na druhou stranu, proč se štvát šílenými nájezdy.
Večer ještě proběhla krátká procházka po městě spojená s večeří a pak na kutě. Zatím se mi ubytování jeví jako velmi klidné.
Pro mě dnes nejhezčí okamžiky byly určitě cesta kolem moře a pak serpentiny skrze kopce. Musím se i přiznat, že dnes jsem si ustlal. A nemyslím tím postel. Prostě zastavím na odpočívadle, fotím a když se pak chci rozjet, tak po 1,5 metrech se mi na štěrku smekne kolo a já stojím, zatímco motorka leží. Už jenom polštářek a peřinku. Přemýšlím, jestli se mám smát, nebo se nepochválit. Ještěže mám hliníkové kufry, ty něco vydrží.
