Cesta do Rumunska – den dvanáctý

Dnes asi nebude moc o čem psát. Celý den je ve znamení dálničního přesunu z Makó (Hu) do Brna. Respektive, díky včasnému příjezdu, jsem to napálil přímo až domů. O cestě asi vážně není co psát. Najel jsem na dálnici a až do Brna jel po ní. Využíval jsem tempomat, abych ulevil zápěstí. Jinak mnoho …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den dvanáctý

Cesta do Rumunska – den jedenáctý

Dnešní den byl ve znamení Čechů. Vše již začalo včera ubytováním se v Eibenthalu, odkud jsem ráno odjel dřív, než přijede vlak s 700 – 1000 účastníky festivalu. Rozloučil jsem se s mými hostitely Pospíšilovými a vnitřně jsem rád, že mě nechali na pár okamžiků poznat jejich domácnost. Z vesnice se vrátím na hlavní silnici …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den jedenáctý

Cesta do Rumunska – den desátý

Popisovat dnešní den je velmi složité, protože na povrch se dere mnoho osobních pocitů, které jsou pro mě důležité, ale nemusí být tak zajímavé pro vás, pro čtenáře. Ale vzhledem k tomu, že toto slohové cvičení beru jako svůj cestovní deník, tak i tyto pocity zde chci zachytit. Ráno se mi podařilo vstát dřív, káva …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den desátý

Cesta do Rumunska – den devátý

Dnešní ráno nás probudil déšť a pršelo vcelku vydatně. Následují čas patřil balení se a loučení nejen s Bukureští, ale i s paní Janí. Po báječném romantickém víkendu odletěla zpět domů. Letadlo mělo i dnes zpoždění. Než jsme opustili byt, počasí se umoudřilo a já tak mohl jet přes půl hodiny z města. Okolní teplota …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den devátý

Cesta do Rumunska – den osmý

Neděle byla opět v duchu poznávání a nasávání duchu Bukurešti. Ráno jsme se svezli tramvají, což je sám o sobě zážitek. V lepším případě plastové sedačky, v horším dřevěné desky. Špína, odřeniny a zašlost se nedá přehlédnout. Odpružení soupravy je nulové, takže cítíte každý hrbol a že jich je. Ale nás to bavilo. Před deštěm …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den osmý

Cesta do Rumunska – den sedmý

Dnešní horký a sluneční den jsme věnovali prohlídce Bukurešti, které se jinak říká Paříž východu. Ráno nás čekalo zakoupení lístku na trambus, protože včera na letišti byl přístroj rozbitý, a tak nebyla možnost lístek zakoupit. Systém nákupu je v Rumunsku… zvláštní. Je to jedna z věcí, na které se dá ještě zapracovat. Koupit lístek v …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den sedmý

Cesta do Rumunska – den šestý

Dnešek by se dal popsat pomocí dvou vět. Věta první – výlet do Bulharska. Věta druhá – rande v Bukurešti. Dopoledne jsem strávil odpočinkem a pak se vydal na výlet do Bulharska, do města Ruse. Cíl byl jasný – navštívit Bulharsko, abych se mohl chlubit, že jsem tam byl, a odlovit si kešku, a to …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den šestý

Cesta do Rumunska – den pátý

Před pár týdny jsem ve své ložnici našel to netopýry. Bloody Marry bych si klidně dal. A dnes se kruh uzavřel. Prostě ten hrad jsem navštívit musel. A jaký? No přece ve městě Bran a hrad hraběte Drákuly. Historii, milníky i omylníky si přečtěte určitě jinde, ale doporučuji. Po prohlídce jsem měl už lidí dost, …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den pátý

Cesta do Rumunska – den čtvrtý

Vyplodit první větu. Přetěžký úkol, v hlavě tolik velkých zážitků, že ani nevím, jak je správně poskládat. Asi začnu tím největším. Ursus. Žádné pivo Ursus. Ale opravdický medvěd. Viděl jsem medvěda. 2,5 m ode mě. A kdyby jednoho. Celkem jich bylo šest. Ale k tomu se dostanu, hezky popořádku. Ráno mě přivítala zatažená obloha, přesto …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den čtvrtý

Cesta do Rumunska – den třetí

Titulek tohoto dne by mohl být: Cesta do Rumunska – den třetí, aneb až na jednu maličkost, konečně to pravé Rumunsko. Ráno po odjezdu z milého penzionu mě čekala keška vzdálená jen pár metrů u kostela a poutního místa Maria Radna. Keška nenalezena, ale místo nádherné, včetně křížové cesty. Cesty lidské však chrání policie, která …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den třetí

Cesta do Rumunska – den druhý

Poté, co jsem šel spát ve dvě v noci a nachozených 15 km po Budapešti, jsem se těšil do postele jako kotě. Hostel Marco Polo je sice vcelku hezky umístěný, standard ubytování běžný, bohužel se díky horkému městu muselo celou noc větrat a tak bylo vše z ulice slyšet. Popeláři, alarm atd. Takže spánkový odpočinek …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den druhý

Cesta do Rumunska – den první

Konečně jsem se dočkal. Po téměř třech letech podnikám svoji první velkou cestu. Je to jedno z těch dobrodružství, kvůli kterým jsem si koupil pořádnou, velkou cestovní motorku. Dnešnímu nastartování ovšem předcházelo plánování. Prdlajs. Přestože jsem si už dlouho říkal, že plánovat začnu na jaře, výsledek byl opět normální… Týden před odjezdem jsem měl maximálně …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den první