Jelikož jsem včera usnul již v devět hodin, tak jsme se lehce probudil již v pět. Hele, není nadto si loupnout jedno Karlovačko a jít zase spát 😂 Ráno, vyspinkaný do růžova, jsem pořešil eSim a vyrazil na cestu.
Ve městě Filipovač jsem si udělal malou zastávku na svačku v parku, ale nemohl jsem si nevšimnout nechtěné výzdoby na omítkách některých domů. V mojí paměti jsem marně pátral, jestli jsem zde již jel, nebo jsem jel podobnou ulicí se stejnými pozůstatky války.
Hranice se mi podařilo překročit velmi rychle, opět malé předjíždění aut, kterým se omlouvám a zároveň děkuji, že mě automaticky pouští před sebe. Těším se, až se Schengen posune i sem.
Pomaličku si užívám vesničky a městečka. Jen někdy mi nejde na mysl, proč jedna vesnice končí a ihned začíná druhá. Člověk by mohl 50 km/h jet půl dne.
Zajímavá zastávka byla na okraji města Banja Luka. Zahlédl jsem velkou řeku a přes ní visutý most. Takže si udělám pauzu na pití. Když jsem však přišel k mostu, vidím ceduli, že most pro pěší je uzavřen. Hahaha. Všichni ho používají, protože jiný nemají a místní paní, ověšená taškami s nákupem, mi jasně řekla: ohni se pod závoru a jdi dál. Děláme to všichni. A taky že ano. Most sloužil nejen jako spojnice mezi břehy, ale také jako skákací prkno do řeky. Bylo strašně milé vidět kluky a dokonce i jednu dívku, jak skákají do řeky z asi 10 metrů. A maminka je ještě povzbuzuje a samozřejmě i hlídá.
Dávám se dál na cestu, která mě začíná čím dál víc bavit. Začínají kopečky. Projíždím tak nádhernou krajinou, vychutnávám si kopce a údolí, až v mapě uvidím nějaké vodopády a restauraci. Je jasno. Tekoucí voda je sice fajn, ale tyhle bosenské klobásky…
A od teď to opět byl ráj. Cesta podél vody, dechberoucí výhledy a pak průjezd kaňony. Silnice doslova zakousnutá do skály, neosvětlené tunely, ach. Původně jsem chtěl přijet o dvě hodiny dřív, abych stihl procházku po městě, ale vůbec nelituji. Toto byla paráda, která vše nejenže vynahradila, ale i předčila.
Dnešní noc trávím v chatce v kempu ve městečku Jajce, přijel jsem později, ale ještě jsem stihnul i procházku k místním vodopádům. Asi je zbytečně k nim něco psát, obrázky budou vypovídající.
