Dnes to bylo náročné, přesun z George Townu zpátky do Kuala Lumpur, což je pouhých 350 km. Člověk by si řekl, že to bude na pár hodin, obzvláště, když se jede po dálnici. Nám to ale zabralo celý den.
Ráno byla podle předpokladu rýže a tousty 😁 Rozloučili jsme se s ubytováním YMCA, které bylo sice levné, ale bylo tam vše slyšet. Třískání dveřmi, úklidový vozík, povídání si ve vedlejším pokoji… Díky a sbohem.
Odjezd za slunného počasí nám odkryl výhledy, které jsme za hustého deště neviděli. No a pak už jen dálnice. Auto zleva zprava, občas mě předjede skútr 🫣 a před každým kopcem provoz houstne. Občas se vyskytne kolona, takže 20 km jedeme hodinu, příjezd nám to hlásí o půl sedmé a auto máme vrátit v osm, takže klid.
Na oběd se zastavíme v pizzerii, která má zavřeno, takže vezmeme s povděkem plackami v sousedním, paňdžábském stánku.
Večer přijíždíme do KL a kupodivu bez větších potíží a bloudění projíždíme přímo k hotelu. Zde bych poznamenal, že celou cestu jsem jel podle mapy.com a pro jistotu Jana kontrolovala přes Google Mapy. Naše české mapy fungovaly výborně i zde.
Po ubytování jsme ještě stihli večeři v korejské restauraci, která je součástí hotelu. Opravdu vynikající kuchyně a zase něco úplně jiného. Musím přiznat, že rýže, nudle, spicy se mi už trošku přejedlo a tak změna přišla vhod.
Vrácení auta také proběhlo v pořádku a až nám za 10 dnů půjčovna vrátí kauci, napíšu zde ještě recenzi, třeba se vám někdy bude hodit. Zatím musíme jen pochválit.
Před spaním jsme si ještě udělali malou procházku a protože bydlíme přes ulici od Petronas Towers, cíl byl jasný. Závěr večera jsme tak strávili s plechulí u stolečku před obchodem, kde jsme si povídali s místním studentem, který nám povídal o životě v Malajsii. Např. že ty mrakodrapy vyrostly pouze za 25 let, že jeho rodiče pamatuji ještě dobu bez nich, že každý Malajec má právo jednou za život navštívit zdarma Mekku (stát to zaplatí), že v době Ramadánu se dobře řídí, protože řidiči jsou v mešitě, že malajský pas je „strong“ (silný) – není potřeba do většiny zemí vízum, anebo že se zde velmi mnoho staví, ale domy s byty vlastně nikdo nekupuje. Toho jsme si vlastně všimli, že spousta domů či bytů bylo prázdných, neopravených. Díky úrokům to pro Malajce není zajímavá komodita.
Ačkoliv jsme se dozvěděli spoustu dalších informací a dokázali bychom si ještě dlouho povídat, únava zavelela a my se konečně odebrali na kutě.
[…] z hotelu. Předchozí […]
[…] Výroba a prodej čerstvého kokosového mléka. Chodníky tady nemají v nejlepší kondici. Předchozí Další […]