Po dnešní, lehce deštivé noci, jsem byl rád, že jsem spal v suchu a v posteli. Ráno u snídaně jsem si uvědomil, proč mě vlastně baví bydlet v hostelu. Nejde o to, že je to levnější. Jde o to, že tam potkáte lidičky z různých koutů světa a můžete se s nimi pobavit. Zatím mám velmi dobré zkušenosti. Takže dnešní společnost k snídani mi dělala Paulin z Lionu, která stopuje po Evropě, Barack z Izraele, který se svými klávesami také objíždí Evropu a dokonce přijel právě z Prahy, Karlových Varů a Olomouce a pak Niels z Nizozemí. Líbí se mi, jak si vyměňujeme tipy, co navštívit, co je kde zvláštního a zároveň zjišťujeme věci o jiných zemích a naopak poskytujeme informace o té vlastní.
Před odjezdem, při pohledu na nebe, byla volba jasná. Od začátku obléct nepromoky. A teď můžete hádat, kdo tady zůstal celý den v suchu? A kdo by teď klidně mohl pít velmi suché víno, nebo suché Martini, vyprávět suché vtipy, dívat se na film s Leošem SUCHařípou, nebo vyhlížet letící SUCHoje. Prostě celý den, ať lilo, nebo bylo pod mrakem, fučelo až hrůza, já zůstal suchý a v teple. Jen mě mrzí, že přejezd hor a hranic Slovinska s Rakouskem a vlastně většinu té krásné klikaté cesty jsem musel jet pomalu a opatrně. Za sucha by to byla motorkářská lahůdka. Nic náročného, i pan J. ze Sinaje by si to užíval 👋
Pozdě odpoledne nastane ještě malá korekce cesty na Selden, což je malé město poblíž českých hranic a hlavně Kamence – nejvyšší hory Novohradských hor, kam bych se chtěl zítra po ránu vydat.
Po celém dnu už beru jako samozřejmost typické horské počasí, což je 12° C, mlha a hnus. Je až k neuvěření, že ještě včera ráno jsem se prohříval krásnými 30 stupni a teď toto. To mě to pěkně vítáte.
