Dnešní den byl pro nás přelomový, a to hned z několika důvodů: Ráno jsme se rozloučili v hotelu a šli si vyzvednout objednané a den předtím dohodnuté skútry. Zde je krásný moment rozdílnosti Evropana a Vietnamce. Skútry sice byly v garáži, ale dokážu si představit Evropana, jak se začíná rozčilovat a být nervózní. A já …
Pokračovat ve čtení Vietnam – 2. 3. Easy Rider
Vietnam – 1. 3., poznáváme Hanoj
Spánek. To bylo asi nejdůležitější věc dneška, resp. už noci. Díky dlouhému letu, brečícím miminům, přestupu a časovému posunu +6 hodin zjišťujeme, že jsme naspali pouze 3-4 hodiny, takže první noc bylo potřeba to dohnat. Úspěšně se podařilo a my mohli v devět hodin nastoupit na snídani. Kromě klasické snídaně, mě překvapilo, že i k …
Pokračovat ve čtení Vietnam – 1. 3., poznáváme Hanoj
Vietnam – 28. 2. let do Hanoje
Když jsme přemýšleli, kam pojedeme na společnou dovolenou, vzpomněli jsme si na kdysi položené otázky: Byl jsi někdy v Asii? A jak to s ní máš, láká tě? Protože jsem v daleké Asií ještě nikdy nebyl a chtěl jsem zažít to pravé mraveniště, odpověď byla jasná. Ačkoliv se s Janou dá jet na konec světa, …
Pokračovat ve čtení Vietnam – 28. 2. let do Hanoje
Cesta do ráje
Dnes místo slov přidávám pohyblivé obrázky. První výlet: https://www.relive.cc/view/vrqoP2PdVyv Druhý výlet: https://www.relive.cc/view/vJOKZ3LAM5v Zlín = Baťa = moderně pracovat, moderně myslet, moderně žít: https://www.relive.cc/view/vAOZn85ogoO Zlín – procházka po městě, druhý den: https://www.relive.cc/view/vQvyoE15yK6
Cesta do Albánie, den dvanáctý – jsem zpátky, zpátky v Albánii
Po snídani se loučím s Mariborem a vyrážím směr rakouské hranice – Graz. Sice nemám rád dálnici na motorce, další nocleh v Rakousku se mi ale nechce zařizovat. Ještě den předem si kupuji elektronickou dálniční známku za 5,98 Eur. Zvláštnost je, že jako fyzická osoba si člověk může koupit známku, ale nejdříve s termínem za …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den dvanáctý – jsem zpátky, zpátky v Albánii
Cesta do Albánie, den jedenáctý – na letadla a na indiány, aneb Götz George bude vždy jen Horst Schimanski
Dnešní dopoledne bylo pro mě nečekaně plné zážitků. Začalo to už odjezdem z Bihače. Odjíždím od benzinky, pak chvilku po hlavní a najednou žádný asfalt. Naštěstí na ulici jsou bagry, tak prostě jen nedali značku práce na silnici. Po 200 m je v ulici policista a dva motorkáři, co jedou přede mnou, k němu přijíždějí …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den jedenáctý – na letadla a na indiány, aneb Götz George bude vždy jen Horst Schimanski
Cesta do Albánie, den desátý – toulání se Chorvatskem
Včera jsem ještě zapomněl zmínit historku. Dostal jsem doporučení na fajn restauraci, kde dobře vaří, vše je tam fajn a samozřejmě mluví anglicky (ačkoliv většina lidí tu tak nějak mluví anglicky, možná víc než v Čechách). Takže obezřetnost a smysly otupěly. Beru telefon (čti kartu), tašku přes rameno, v ní je peněženka. Mám v ní …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den desátý – toulání se Chorvatskem
Cesta do Albánie, den devátý – Hvala Hrvatska
Po snídani jsem se rozloučil s kempem a vydal se směr Hrvatska. Cestu jsem zvolil podél pobřeží, abych se ještě prohřál a vyslunil. To byl ale dobrý nápad 🌞❤️ Ale projíždět větší města (Bar, Budva…) bylo opět těžké. Všimněte si, že jsem nepoužil slovo peklo. Tak strašné to nebylo. Za prvé, z Albánie jsem zvyklý …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den devátý – Hvala Hrvatska