Včerejší ráno bylo ve znamení klidu. Probudil jsem se a věděl jsem, že mám času kolik chci, takže při snídani a dokonce kafíčku na terase jsem si naplánoval cestu a poté se vydal jediný cíl dneska – prohlídku solného dolu Salina Turda.
Musím říci, že jsem byl uchvácen. V dole jsem již byl, ale v solném ještě ne. Je to úplně něco jiného. Větší a dlouhé chodby které jsou někdy zvrásněné a jindy úplně hladké. V obou případech za to může sůl. Někde jsou krystalky soli, někde to vypadá, jakoby to někdo vyleštil a někde sůl tvoří na stěně úžasnou malbu podobnou u dřeva.
Chodbou a několika patry (tuším 13) se dostanete do hloubky 120 m, dolů Rudolf. Lze použít i výtah, ale já si to dal vše pěšky. Na dně této obří „jeskyně“ můžete obdivovat solné stěny, které jsou zajímavě osvíceny. O své velikosti vypovídá, že kromě chodníku pro návštěvníky, je tam i minigolf, několik ping-pongových stolů, dětské hřiště, galerie, amfiteátr a ruské kolo. Svůj efekt dělá i použití zavěšených svítidel.
Když se člověk dostatečně vynadívá a chce odejít tak u výtahu a schodišti nahoru malém přehlédne skoro až nenápadné další schodiště dolů. To vede dalších několik pater, do dolu Tereza. Opět solné mapy na stěně a k tomu osvícení. Na použití světel do asi někdo dal hodně záležet, protože z pohledu z výšky vytváří zajímavé objekty a tvary. Důl Tereza je z části zatopen, takže si můžete půjčit lodičku a plout jeskyní.
Víc, než další popis se raději podívejte na fotky.
Z Turdy další moje cesta vedla po silnici DN75, směrem na Steir a Oradea. Za výběr této silnice jsem byl velmi rád. Přesně zapadla do mého poklidného dne. Více než 100 km klikatice podél vody, občas zařezaná do hlubokého údolí byla další motorkářská extáze.
Nakonec jsem na dálnici trošku zrychlil a dojel do města Oradea, které leží asi 10 km od hranic s Maďarskem. Při večerní procházce městem jsem obdivoval nejen krásné a bohatě zdobené stavby v centru, ale i společenský život. Lidé jsou venku na náměstí, na ulici se zahrádkami je všude živo a plno, že by skoro mohlo dát práci najít volný stůl. Mě se to povedlo, úplně náhodou v místním pivovaru. To je ale náhodička. Alespoň jsem měl už ten salád. Doma budu pochválen.
Dvě místní piva mě dokonale začaly uspávat, takže hajdy na kutě. Sotva jsem přišel na pokoj, netrvalo dlouho a já usnul.
