Cesta do Albánie, den čtvrtý – Černá Hora je ráj pro motorkáře a kopcomilce

Dnešní probuzení nepřineslo žádnou změnu. Opět velká oblačnost, což nevěstí nic dobrého. První zdání klame. Ihned jsem zamířil k myčce, kterou jsem měl asi 500 m od ubytování. Po sundání helmy ke mně přijde týpek a kolik má Kawi kobylek? Začal se dal zajímat, tak jsem mu odvyprávěl svoji cestu. Nakonec z něj vypadlo, že …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den čtvrtý – Černá Hora je ráj pro motorkáře a kopcomilce

Cesta do Albánie, den třetí – poznej Bosnu na vlastní kůži

To si tak člověk říká, že to bude super den. Probudí se do sluníčkového rána, azurové nebe. Tak šup šup na Kawi. Dnes mě čekají kopečky a zatáčky. Ale to bych se nesměl spoléhat na mapy.cz. Již z Kréty vím, že žlutá cesta nemusí vždy značit fajnovou asfaltku. A v Bosně už vůbec ne. Prostě …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den třetí – poznej Bosnu na vlastní kůži

Cesta do Albánie, den druhý – vítejte v Bosně

Po odpočinkové noci se vydávám směr Balaton, který jsem naposledy navštívil coby malý capart, cestou z Jugošky. Vlastně si pamatuji pouze to, že byl trošku špinavý a máme fotku, jak jako rodina sedíme na betonu u schodků. A zrovna podobný beton i schůdky jsem našel i dnes. A voda byla také špinavá. Takže tady jsem …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den druhý – vítejte v Bosně

Cesta do Albánie, den první – deštivý přesun do Maďarska

I cesta může být cíl… Každý rok si říkám: příští cestu si naplánuji již pečlivěji. Začnu už na jaře, nic nepodcením, ať nic nevynechám, ať poznám co nejvíce zajímavých míst. A každý rok je to stejné. Měsíc před odjezdem a já nemám ani čárku z přípravy. A letos zbývá 14 dní do odjezdu a jediné, …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den první – deštivý přesun do Maďarska

Cesta do Rumunska – den dvanáctý

Dnes asi nebude moc o čem psát. Celý den je ve znamení dálničního přesunu z Makó (Hu) do Brna. Respektive, díky včasnému příjezdu, jsem to napálil přímo až domů. O cestě asi vážně není co psát. Najel jsem na dálnici a až do Brna jel po ní. Využíval jsem tempomat, abych ulevil zápěstí. Jinak mnoho …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den dvanáctý

Cesta do Rumunska – den jedenáctý

Dnešní den byl ve znamení Čechů. Vše již začalo včera ubytováním se v Eibenthalu, odkud jsem ráno odjel dřív, než přijede vlak s 700 – 1000 účastníky festivalu. Rozloučil jsem se s mými hostitely Pospíšilovými a vnitřně jsem rád, že mě nechali na pár okamžiků poznat jejich domácnost. Z vesnice se vrátím na hlavní silnici …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den jedenáctý

Cesta do Rumunska – den desátý

Popisovat dnešní den je velmi složité, protože na povrch se dere mnoho osobních pocitů, které jsou pro mě důležité, ale nemusí být tak zajímavé pro vás, pro čtenáře. Ale vzhledem k tomu, že toto slohové cvičení beru jako svůj cestovní deník, tak i tyto pocity zde chci zachytit. Ráno se mi podařilo vstát dřív, káva …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den desátý

Cesta do Rumunska – den devátý

Dnešní ráno nás probudil déšť a pršelo vcelku vydatně. Následují čas patřil balení se a loučení nejen s Bukureští, ale i s paní Janí. Po báječném romantickém víkendu odletěla zpět domů. Letadlo mělo i dnes zpoždění. Než jsme opustili byt, počasí se umoudřilo a já tak mohl jet přes půl hodiny z města. Okolní teplota …
Pokračovat ve čtení Cesta do Rumunska – den devátý