Dnešní noc tak nějak prošla… Papundeklové zdi, které neutlumily rozjívené mladíky z vedlejšího pokoje, bušení na zeď mojí spolubydlící je také neutišilo. Ale což, únava uděla své. Ráno mi snídaně udělala velmi dobře, konečně jsem ochutnal švýcarský sýr. K tomu veselá historka s pubertální dcerou návštěvníků. Po ránu přišla do jídelny a nadšený otec ji …
Pokračovat ve čtení Alpská passa – 12. 8. 2024
Štítek:Motovýlety
Alpská passa – 11. 8. 2024
Ráno bylo opět azurově modré a mě čekalo 430 km. Prvních 100 km bylo ještě po německé dálnici, která mě dovedla do rakouského Bregenz, městečka na východním břehu Bodamského jezera. Protože teploty byly přes 30 stupňů, na plážích a ve vodě si to lidé užívali. Já také. Líbil se mi pohled, kdy nad jezerem se …
Pokračovat ve čtení Alpská passa – 11. 8. 2024
Alpská passa – 10. 8. 2024
Letošní cestu jsem plánoval několik dní. Hahaha, však mě znáte. Několik málo dní před odjezdem jsem teprve začal plánovat. V hlavě jsem to měl po jarním Vietnamu nastavené tak, že chci zkusit opět civilizovanou zemi. A kde jezdit po zatáčkách? Přece v Alpách. A vlastně jsem nebyl ve Švýcarsku, tak proč to nevzít tam? Pomaličku …
Pokračovat ve čtení Alpská passa – 10. 8. 2024
Cesta do Albánie, den dvanáctý – jsem zpátky, zpátky v Albánii
Po snídani se loučím s Mariborem a vyrážím směr rakouské hranice – Graz. Sice nemám rád dálnici na motorce, další nocleh v Rakousku se mi ale nechce zařizovat. Ještě den předem si kupuji elektronickou dálniční známku za 5,98 Eur. Zvláštnost je, že jako fyzická osoba si člověk může koupit známku, ale nejdříve s termínem za …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den dvanáctý – jsem zpátky, zpátky v Albánii
Cesta do Albánie, den jedenáctý – na letadla a na indiány, aneb Götz George bude vždy jen Horst Schimanski
Dnešní dopoledne bylo pro mě nečekaně plné zážitků. Začalo to už odjezdem z Bihače. Odjíždím od benzinky, pak chvilku po hlavní a najednou žádný asfalt. Naštěstí na ulici jsou bagry, tak prostě jen nedali značku práce na silnici. Po 200 m je v ulici policista a dva motorkáři, co jedou přede mnou, k němu přijíždějí …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den jedenáctý – na letadla a na indiány, aneb Götz George bude vždy jen Horst Schimanski
Cesta do Albánie, den desátý – toulání se Chorvatskem
Včera jsem ještě zapomněl zmínit historku. Dostal jsem doporučení na fajn restauraci, kde dobře vaří, vše je tam fajn a samozřejmě mluví anglicky (ačkoliv většina lidí tu tak nějak mluví anglicky, možná víc než v Čechách). Takže obezřetnost a smysly otupěly. Beru telefon (čti kartu), tašku přes rameno, v ní je peněženka. Mám v ní …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den desátý – toulání se Chorvatskem
Cesta do Albánie, den devátý – Hvala Hrvatska
Po snídani jsem se rozloučil s kempem a vydal se směr Hrvatska. Cestu jsem zvolil podél pobřeží, abych se ještě prohřál a vyslunil. To byl ale dobrý nápad 🌞❤️ Ale projíždět větší města (Bar, Budva…) bylo opět těžké. Všimněte si, že jsem nepoužil slovo peklo. Tak strašné to nebylo. Za prvé, z Albánie jsem zvyklý …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den devátý – Hvala Hrvatska
Cesta do Albánie, den sedmý a osmý – válím se na pláži
Dva dny odpočinku, jenom ležet, poslouchat moře, mít slaný pocit v nose a na jazyku. Asi začínám mít pocit, že dost bylo hor, dost bylo deště a že domů pojedu podél pobřeží a budu si užívat slunce, moře a občas se někde vykoupu. A vůbec se nebudu cítit trapně. Abych popsal, kde bydlím: camp, asi …
Pokračovat ve čtení Cesta do Albánie, den sedmý a osmý – válím se na pláži