Cesta do Albánie, den šestý – Albánie

Tak jo, dosáhl jsem nejvýchodnějšího bodu, jsem v půlce a vlastně už jedu domů. Ale ono to není tak úplně pravda a vlastně ačkoliv se tato expedice jmenuje Albánie 2023, tak Albánii jsem moc nezažil. V zápětí vysvětlím.

Vlastně jsem si uvědomil, že takhle dlouhou cestu podnikat v tak krátkém čase (14 dní) není to pravé ořechové. Tady trošku narážím na jeden z předchozích blogů z cesty. Celý den jedu, přesouvám se, hltám kilometry, vnímám zemi jen ze sedla a pak možná večer na chvilku blíže nasát okolí. Ono by to chtělo zastávku, alespoň na den a projít si město, dát několik smalltalků. Vnímat i život místních.

A přesně to se mi stalo dnes v Albánii. De facto expedice je o Albánii a já ji profrčím pouze se zastávkou na dotankování. A proč? Protože už jsem byl trošku unavený a jak jsem byl nadšený ze Skopje, řekl jsem si, že si udělám pauzu. Tip jsem měl, večer se v názoru utvrdil a o půl páté ráno booknul ubytko u moře na tři noci. Jen bylo potřeba se ze Skopje dostat do Černé Hory za den a přitom ještě něco vidět z té slavné Albánie. Celkem asi 450 km.

Trošku delší úvodník, že? Ale stejně to nikdo nečte a mně se tato zjištění budou jednou hodit 😊 Takže ráno vyrážím a po chvilce jsem na hlavním tahu do Kičeva. Co čert nechce, 10 minut ze Skopje déšť. Co déšť, slejvák. Takže nepromoky. Škrtám tip na výlet na Ohrid a ujíždím před deštěm půl dne. Konečně se dostanu do Albánie, odlovím povinnou kešku a přidávám plyn. Haha, přidávám plyn. Smích.

Tady už se konečně dostávám k povídání o Albánii. Krajina je absolutně nádherná. Krásné hory, takové syrové. Po deštích rozbouřené řeky valící vodu, bahno, kameny. Za normálních okolností bych fotil a točil jako blázen, ale vzhledem k dešti, kdy bych musel pracně sundávat nepromoky, si ty fotky ukládám pouze do hlavy. Druhý důvod, proč nefotím, je že Albánie je stát aut. Všude auta. A když konečně na rovince předjedete kamion s voňavými prasaty, tak nechcete zastavovat a pak se zařadit do nekonečné kolony.

A to je ono. Auta. Mám pocit že v průměru na jednoho Albánce připadá 5 aut, z toho 3 vraky někde pohozené. Největší skládka aut v Evropě, uložená na dvorku, v příkopech, na jakékoliv ploše kdekoliv. Obecně všechen bordel je tady všude odložen. Kromě toho často vidíte ženy s dětmi prodávající cibuli či něco jiného, nebo prostě jednoduše na férovku žebrající. Ale jak jsem psal, hlavně auta. Provoz je tu neskutečně obrovský, kdo zažil jižní spojku v pondělí v osm ráno, tak to je ve srovnání poloprázdná silnice. Představte si hlavní cestu, obchvat Tirany, který ji spíše lehce protíná. Fronta aut 20 km v obou směrech. Jízda na jedničku a dvojku. Před kruháčem 2-4 auta vedle sebe. Stává se ze mě Master Pičus of the Universe of the Balkan Style Driving. Předjíždím zleva, zprava, přes benzínky, po šotolině na krajníci, okolo policajtů a přitom žádné výčitky o porušování dopravních předpisů. Předpisy jsou tady úplně k ničemu a nikdo je nedodržuje. Blinkry vůbec nikdo nedává, max. rozsvítí výstražná světla a tak vím, že se chystá vpravo zaparkovat, nebo odbočit z hlavní na vedlejší. Kruháče asi nemá cenu popisovat, už to asi cítíte sami. K tomu všemu jsou silnice překokotizovaný dopravními značkami. Ve městě je povoleno 40, mimo 80, rychlostní silnice 90 a dálnice 110. Plus mínus je to v okolních zemích podobně. Nicméně před skoro každou zatáčkou je cedule 50 a přitom na 90 v pohodě. Na rovinkách 60 a na širokých rovinkách značka 80. Možná v dopravním systému silnic v Albánii je celkem asi 3 km, kde je značkami povoleno přejíždět.

Prostě šílený mazec na zbláznení. Přes tuto směsici bych ale možná jednu věc zmínil. Možná si my střední, západní Evropané moc komplikujeme život a nervujeme se. U nás všem na hodinu vylítne tlak a sprosté nadávky, když jiný řidič udělá něco, co zrovna není košer. Na Balkáně třeba auto jede rovně, pak se začne směřovat na obočení, zpomaluje a všichni vycítí, pochopí, že chce odbočit. Tak prostě proč dávat blinkr? Vždyť všichni vlastně ví, co dané auto chce udělat. Takový mám pocit, že to tak funguje, alespoň ve městech. A vcelku jsme to nasál asi i já. Je tedy nutné stále sledovat situaci před sebou, vedle sebe, za sebou, pod i nad. A také se dívat, kde je nějaký stánek, odbočka, kde by mohl někdo chtít odbočit, nebo vyjet. Nicméně i přesto všechno se zde často setkáte s neočekávaným chováním, kdy vy s tím prostě nic neuděláte.

Název Tirana vzniknul jednoduše od týrání řidičů.

Po této zkušenosti jsem rád, že jsem zde strávil jen jeden den, jednu jízdu. Poznat Albánii pouze z letadla, nebo jako neřidič.

Musím však opět zdůraznit, že ta příroda, ráz krajiny, hory jsou opravdu nádherné. Něco málo natočené mám.

Takže kolonou mířím na hranice, na férovku předjedu kilometrovou kolonu, zařadím se za 3. auto, dám pas a techničák a za chvilku slyším: Čeka, Pavel Nedvěd, go Kawasaki, čau.

Opět Černá Hora. Zde je již provoz klidnější. Lehce větší pořádek a bombastické hory. Bohužel nemám čas (kvůli ubytování), tak si říkám, že fotit nebudu, že si tuhle nádheru klidně ještě jednou projedu za dne. Začíná se stmívat a fotky by stejně nebyly dobré.

Do cíle mi zbývá 28 km. Takže za půl hodiny bydlím. Jo, za půl hodiny… Fáno, probuď se, jsi na Balkánu! Město Ulcinj, potřebuji ho jen líznout, přesto kolona 7 km tam a 7 km zpět. Balkan Style Driving středovou čarou, občas si dát přednost s protijedoucí motorkou.

Do ubytování přijíždím za tmy, ve tři čtvrtě na devět. Ráno mi navigace říkala příjezd v 17:52 😂😂😂

Naštěstí jsem ještě stihl večeři a hlavně dvě piva. Po nich začínám být kupodivu lehce našrot, takže jdu spát a těším se, jak to zde vypadá za světla, jak si zde odpočinu, vysluním, vymóřuji. Takže 2 dny na pláži a Kawi chci vidět jen jako dekorativní prvek před bungalovem.

Jo a ještě jedna praktická informace pro cestovatele. Dočetl jsem se, že při vjezdu mám žádat o potvrzení: vertetim hyrje për makinat. Nikdo mi nic takového nedal a celníci se na to dívali, co to je, že to neznají. Pustili mě tam i ven. To samé Entry tax (kterou Češi prý platit nemusí). Asi v článcích byly staré informace, nebo že bych měl štěstí?

P. S. Po návratu doplním blog o videa.

Dnešní denní nájezd: 447 km, levý náklon: 29 , pravý náklon: 27

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments