Cesta do Rumunska – den pátý

Před pár týdny jsem ve své ložnici našel to netopýry. Bloody Marry bych si klidně dal. A dnes se kruh uzavřel. Prostě ten hrad jsem navštívit musel. A jaký? No přece ve městě Bran a hrad hraběte Drákuly. Historii, milníky i omylníky si přečtěte určitě jinde, ale doporučuji.

Po prohlídce jsem měl už lidí dost, takže ještě odlovit v blízkosti hradu nejstarší rumunskou kešku, dokonce starší než je v Čechách. Pak káva z džezvy a krátký pokec s bulharským motorkářským párem, který mi doporučil moc pěknou cestu, abych nejel nudou. Takže z Rasnova po DN73A do Predealu a tam odbočit na sever do Brasova. Super asfalt, super vracečky. Pokud tu člověk nepotká kamion, tak se tady vyblbne. A dokonce si i piluje techniku zatáčení.

Z Brasova cestou do Polesti to ze začátku jde. Klikatá cesta údolím, ale začíná houstnout provoz, kamiony osobáky a opět troubení, když jedu v obci jen 54 km/h. S klidem ukazuji na značku max. 30 a už netroubí. Rovnou mě předjede (ještě že v tom posledním slově je „d“). Také velmi často potkám koňský potah, vezoucí pantátu či celou rodinu na pole, do práce, obchodu… A to samozřejmě na silnici 1. třídy. A víte co? Je netrápí vysoká cena benzínu, emise, nedostatek nabíjecích míst a cena za nabití ekáry (čti eekáry).

Následuje dálnice do Bukurešti a já si uvědomuji, jak Rumunsko je obrovská placka, nebýt jednoho pohoří. Průjezd Bukureští je síla. Vedro, dopravní zmatek, strašně moc aut, ale tady jsou již řidiči víc v klidu. Doporučení tamní samosprávě: zkuste na silnici vyznačit jízdní pruhy. A taky by bylo fajn když už jsou vyznačené, tak aby počet pruhů odpovídal dopravním značkám.

Odměnou mi je pěkné ubytování, obchod pod domem, kavárna na druhém rohu a Octoberfest pub o kus vedle. Jen ještě sehnat bankomat. Těch tady je hodně, ale až čtvrtý mi dal možnost vybrat bez DCC.

Dnešní nájezd km 245. Levý náklon: 38, pravý: 38.