Let z Miami do Londýna proběhl bez potíží, výhoda byla, že jsme letěli přes noc, takže jsme se i trošku prospali. Další výhoda byla ta, že cesta zpět trvala pouze 8,5 hodiny. Díky špatně zvolené frontě na letišti v Gatwicku jsme ztratili trošku času, mohli jsme využít samoobslužné boxy pro použití biometrických pasů a místo toho nás čekala pasová kontrola. Ale to zdržení stálo za to. Tomu pohovoru s veselým a vtipným úředníkem jsme se ještě dlouho smáli. Mimo jiné se mě ptal, jaký je nejlepší způsob, jak ukrýt mrtvolu…
Vlak nás dovezl na Victoria Station a my měli několik hodin na procházku po Londýně. Ale už po pár krocích jsem si uvědomil jednu věc. Nechci nic kritizovat, ale vzpomněl jsem si na slova Jindřicha, že Amerika není pro každého. Asi měl pravdu. Zjevně jsem v sobě nezapřel Evropana a začal jsem být daleko uvolněnější a svět okolo mě mi dával víc smysl, připadal mi logičtější a přirozenější. Možná jsem Janě říkal, že se cítím, jako bych se vrátil z nějaké Afriky, zpět do civilizace. Tak obrovský je pro mě rozdíl mezi způsobem života v Americe a v Evropě. A tak výrazně na mě Londýn zapůsobil už po chvilce.
Nicméně zpět na chodník. Prošli jsme se okolo královského paláce, navštívili Trafalgar Square a jelikož byl čas oběda, fish and chips byla jasná volba. O čaji se zmiňovat nemusím, to je přeci samozřejmost. Po obědě jsme se jen toulali ulicemi. Došlo i na kešky, náhodně jsem si vybral nejbližší a k mému překvapení jsme zjistili, že v dané uličce se natáčela scéna z Harryho Pottera. Jelikož se začal blížit čas odletu a zároveň začalo pršet, nasedli jsme do double deckeru a nechali se přiblížit k letišti. Seděli jsme nahoře, v řadě před čelním sklem, takže to vlastně byla nádherná vyhlídková cesta po Londýně. Autobus vystřídalo pověstné metro a na letiště nás odvezl opět vlak.
Let trval pouhé dvě hodiny a my tak konečně mohli sednout do auta, které nám ohlídali Mirek s Evou (ještě jednou díky) a vydat se domů. V pořádku jsme přijeli a tím šťastně zakončili naši dovolenou.
Díky Jano, že jsi zase připravila tak skvělou dovolenou.
Poznámka: opět připomenu, že Jana si také psala svůj blog, který najdete na: http://tesidlo.blogspot.com
