Na dnešní dopoledne jsme měli připravenou prohlídku Marble Mountains. Hory, která coby solitér trčí z ničeho nic na pobřežní placce. Když jsme přijížděli, začínali jsme tušit, že tato turistická atrakce se obejde bez nás. To množství turistů a stánků bylo tak obrovské, že jsme si raději horu vyfotili z dálky, ale sami.
Na oběd jsme byli pozváni k Linh – kolegyni Jany – do městečka Hoi An. Shodli jsme se, že tato část je pro nás nejlepší, protože můžeme poznávat život, zvyky, soukromí běžných lidí, nejsou nám podstrkovány turistické atrakce. Takto jsme mohli poznat dům jejího otce, seznámit se s věcmi, na kterým Vietnamcům záleží – oltář za odešlé, masivní dřevěný nábytek, fotografie a vzpomínky z války… Kromě zajímavého povídání jsme mohli opět ochutnat vietnamskou kuchyni, ale s výkladem, jak se co jí, z čeho se dané jídlo skládá atd.
Poobědová káva nás čekala v kavárně, která současné funguje i jako umělecká dílna a muzeum. Majitel nám podal výklad o různých původních obyvatelích, jejich zvycích, ukázal exponáty (oblečení, nástroje, rituální předměty, nádoby, šperky a jiné).
Všichni nám doručovali navštívit historické staré město Hoi An, které je díky svým malým uličkám a starobylým domům zapsáno na seznamu Unesco. Dopolední Marble Mountains ale byly slabý odvar tohoto. Počet turistů, pro vaši představu, odpovídal počtu turistů v Benátkách v hlavní turistické sezóně. Navíc obchod vedle obchodu. Velmi rychle jsme tuto část opustili a vydali se na cestu domů. Cestou jsme ještě stihli asi na půl hodiny navštívit pláž a dovádět ve vlnách.
Protože je sobota večer, tak po večeři nás čekala další zajímavost a samozřejmě obrovské množství lidí. Každou sobotu se totiž pro dopravu uzavře Dragon Bridge a přihlížející lidé, kteří se sem sjedou, mohou pozorovat show, kdy z tlamy draka chrlí oheň a potom voda.
Sečteno, podtrženo. Na jednu atrakci odmítneme jít, protože tam je mnoho lidí, a jdeme na další dvě, kde je ještě více lidí 🤦
Po této show jsme konečně mohli vrátit skútry. Opět šlo vše jako po drátkách. Přijedu, vrátím helmu a klíček, dostávám zálohu.
Ještě jsem si vzpomněl na jednu zajímavost. Dnes poprvé jsme viděli dopravní nehodu. Slečna odbočovala doleva, najela si vlevo, zpomalí, blinkr samozřejmě nedává, protože tady se místo toho troubí. V té tmě ji však přehlédl další skútr.. Naštěstí v rychlosti do 40 km se nic vážného nestane, slečna odchází po svých.
