Již včera jste mohli nacítit, zacítit i vycítit (interní vtip), že plně nasávám všechny stránky Rumunska a protože v drtivé většině převažují ty pozitivní, tak jsem neskutečně spokojený.
Spokojenost po ranu mi udělala snídaně z lokální kuchyně, jen jsem vynechal slivovici, ta včera s panem domácím stačila. Dnes tedy zelenina, pečivo, med, sýry, salámy, jitrnice, klobásy, škvarky a špek. Taková lehčí snídaně (viď Jani). Vám toto ubytování vřele doporučuji, sám se sem rád vrátím. A mimochodem, zde nedávají lišky dobrou noc, ale přijdou vám říci dobré ráno.
Mohl bych vám popisovat dnešních 325 km, jak jsem si vychutnával vracečky, vlásenky, překlápěčky, úžasná panoramata… ale vy to už ode mě znáte. Prostě extáze okořeněná nádhernou přírodou, kopečky, pastvinami, vesničkami, dřevěnými kostelíky a tak dál, a tak dál.
Nicméně mě ráno potěšilo, že jsem konečně pro sebe uměl definovat, co mě na tom Rumunsku tak moc přitahuje. Jasně, jsou to ty věci, které jsem před chvílí vyjmenovával, ale je tu ještě jedna stránka. Ono je to takové zastavení v čase. Takové trošku retro. Ano, potkáváte tady ty tesly, letošní bavoráky, děcka mají poslední iPhony, ale také na těch vesničkách potkáváte ty koňské povozy, kdy je tu ceněná ta koňská, živá síla. A s tím jde ruku v ruce i lidská dřina a z mého pohledu úcta a respekt. Naše společnost a generace už toto neokusíme. Tady pokud nám někdo nevypne proud.
Další bod, který mi dělá dobře oko, je móda, která pro nás je vlastně nemóda. Chlapi pořád nosí klobouky a ženy, spíše stařenky, nosí sukně do půli lýtek, halenku a šátek. Většinou vše v černé barvě. Když se nad tím zamyslím, tak to je takový kroj. A vlastně když se díváme na naše kroje, tak je obdivujeme a líbí se nám. A úplně stejně se mi líbí místní babičky v jejich kroji. Jen je rozdíl, že to je jejich běžné oblečení.
Tolik moje poznání, co mě tady tak uchvacuje.
No a teď tradičně k cestě, milion kostelíků, kopce, povalující se psi, přehrady, skály. Prostě se podívejte na fotky. Já jen doplním mapku trasy, přehrada je …, skalní průsmyk je… a kostel je.
