Dnešní ráno začalo míchanými vajíčky, kávou a lekcí maďarštiny. Po odlovu kešky a vyfocení Salgótarjánu z vyhlídky jsem se opět vydal na cestu. Během pár minut jsem byl na Slovensku a nastala změna. Myslím tím v kvalitě silnic. Včera jsem zapomněl zmínit jednu věc. Jak jsem nebyl potěšen z kvality maďarských silnic, tak naopak jsem byl mile překvapen, jak moc Maďaři dodržují rychlostní limity. Nevím, jestli mají tak vysoké pokuty, nebo jsou tak uvědomělí řidiči, ale většinou všichni jedou ve městě těch 50 a mimo 90.
Takže jsem na Slovensku, čeká mě vcelku nudný přejezd. Ale já si našel věci, na které se můžu, nebo ze kterých se můžu těšit. Třeba v tom třiceti stupňovém horku jsem si vysnil studenou Kofolu. Ach to byla radost. Také jsem se těšil, že pojedu okolo Rajeckých Teplic a Slovenského ráje s já si budu moci zavzpomínat, jak jsme tu vloni byli s Janou.
Zbytek cesty ubíhal relativně klidně, jen v severní části opět zhoustl provoz a objevily se další a další kamiony.
Radost mi udělaly kopce a zatáčky okolo hraničního přechodu Makov. A už jsem byl zase doma. Je opět znát ještě lepší kvalita asfaltu, ale také obrovské množství kamer s radarů. Musím uznat, že v Rumunsku a Maďarsku těchto práskačů bylo úplně minimálně, na Slovensku jen pár. A když se zamyslím nad bezpečnostní provozu třeba v již zmíněném Maďarsku, nebo i na Slovensku, nemám pocit, že by ty radary měly nějaký větší přínos pro bezpečnost na silnicích. Za mě je to v drtivém množství pouze přísun peněz obcím.
No nic, vrátím se zpět na cestu. Tedy už ono není moc kam se vracet. Zbylo mi pouze odlovit tři kešky a od jedné byl nádherný výhled na milované Beskydy. Další věc co mě potěšila.
Nocleh byl zajištěn u věrné čtenářky blogu Mejly, navíc jsem si dopřál dvě poctivé točené, které po tomto parném dni jen zasyčely.
[…] Další Jahodová polévka Já mám asi vážně špatnou výslovnost. Jsem jasně říkal, že […]