Alpská passa – 12. 8. 2024

Dnešní noc tak nějak prošla… Papundeklové zdi, které neutlumily rozjívené mladíky z vedlejšího pokoje, bušení na zeď mojí spolubydlící je také neutišilo. Ale což, únava uděla své. Ráno mi snídaně udělala velmi dobře, konečně jsem ochutnal švýcarský sýr. K tomu veselá historka s pubertální dcerou návštěvníků. Po ránu přišla do jídelny a nadšený otec ji pozdraví. Nic. Znovu ji na celou jídelnu pozdraví. Nic. Nedostal ani pohled. Tak jsem ji pozdravil já a vzápětí další paní. Nula, ani pohled. My tři dospělí jsme se ale vzájemnými pohledy náramně bavili.

No a co je nejlepší po ránu? Pohled na miláčka, snídaně, sex, káva, telefon s Liborem? No, vlastně jsem to měl všechno. Po snídani a kávě jsem se zamilovaně podíval na Kawi a pak začalo to pravé porno, drsné a syrové, přesto hravé a zábavné. Nebylo nepodobné té z německé produkce 😂

Po odjezdu z Jugendherbergu se do oblak rozprostřely hory, které jsem večer neviděl. Ten pohled se neomrzí. Na začátek úžasná cesta na Oberalppass (2046 m. n. m.). Paráda, to bylo klopení, mazec. Naschvál jsem se podíval na poserproužky, mno ještě tam rezerva je, ale nemusím jít na hranu, obzvláště s kuframa. Nebo chcete-li, jsem posera, ani jednou jsem neškrtnul stupačkou.

Nasledovalo několik kilometrů vlásenek, cesty údolím a až teď vidím, že me navigace vedla jinudy, než jsem měl naplánováno. No co, alespoň jsem se podíval do Davosu.

Příjemná cesta mě dovedla až do městečka Santa Maria Val Müstair. Tam se nachází nepatrná odbočka o šířce jednoho osobního automobilu a motorky, označená miniaturní a přehlédnutelnou cedulí s nápisem Stelvio. Vzhůru do kopců. Sakra vzhůru. Dopředu musím uznat, že jsem toho měl dost. Představte si opravdu strmé, ale fakt strmé stoupání. Tak strmé, že není vidět nad vracečku, zda tam něco jede. Takže jedete do zatáčky a vůbec netušíte, jestli tam něco jede. Přitom je to tak prudké, že jedete zatáčku na 2, ale občas i na 1. K tomu občas řítící se cyklista ve sjezdu. Někdy potkám i auto a je to jen tak tak. Dvě auta by se musely opatrně vyhýbat, ne-li couvat. Opravdu náročné. Ani jsem neměl chuť a sílu stavit a fotit. Úkol zněl jasně, vyjet kopec. Podařilo se. Čím víc jsem byl k vršku, tím byla cesta pohodlnější. Celou cestu jsem natáčel, bohužel poslední kilometr už se nenahrál, vybila se mi baterka.

Vrchol. Slavím výročí. Před pěti lety jsem tu byl ještě s Yamahou XJ600N a  právě na tomto výletu uzrála myšlenka na nový stroj. Také zde vznikla fotka, kterou jsem poslal paní Janí. A ona mě později řekla: „tak si udělej radost“. Takže po pěti letech opět zde a na Kawi. Jede fakt dobře. Ale zpět na vrchol, zpět na Passo dello Stelvio. Tradičně je to mumraj motorkářů, cyklistů a autařů, ale hlavně motorkyyyyy. Chvilku se kochám a poslouchám, jak dávají koňům napít.

Na Stelviu strávím asi hodinu, najdu dvě kešky, fotím a jen tak si medituji. Startér a jede se dolů. Půl hodiny sjezd, vracečka za vracečkou. Sjezd byl také náročný. Zatáčky dolů se jezdí hůř, než nahoru. Člověk musí o hodně víc brzdit. A ještě k tomu řazení, zatáčení.

Úspěšně sjeto. V údolí zapínám data, konečně zpět v EU. Hledám nocleh, ale vše je strašně drahé. Vyrazím na cestu a uvidím. Po pár kilometrech se v dálce obloha divně zabarvuje. A najednou duha, odlesky kapek. Brzda a nepromoky. Rychle. Kus silnice mokrá, kus už oschla. Protijedoucí motorkáři už sundávají nepromoky. Jedu dál a opět déšť. V prvním městečku jedu do centra a ptám se na pansio. Nic. Jedu dál a hledám značku s postýlkou. Bingo. Sice pouze dvě hvězdičky, ale  já bych hodnotil na 3-4. A cena 2x nižší než v Meranu. Takže sprcha, pizza a famózní pšeničné.

Dobrou noc, toť vše, to byl můj náročný, ale krásný den.

A nyní několik vzkazů z Rádia Jerevan:

Vzkaz pro paní M. z města pod Andrlákem: zavzpomínej, kde jste s tátou kdysi jeli. Docela by mě to zajímalo.

Vzkaz pro skupinu Moto v Červenci: i v srpnu to brnělo, a hodně.

Vzkaz pro pana Járu, prodavače v OBI: za tyhle zatáčky bys mě zabil. Pokud bys to přežil.

Vzkaz pro souseda Dana: přestaň jezdit okolo komína a vyraž do světa.

Vzkaz pro paní Janí do malé vísky za bukem u letiště: Krásné skorovýročí a podrbej za mě vyslance pekla Matyldu 😘

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments