Kodaň – do třetice všeho dobrého

Předsevzetí na dnešní den bylo odlovit kešku 7 km severně od našeho ubytování a ve tři hodiny absolvovat prohlídku věže kostela.

Obojí splněno. Pro kešku jsme si sice dojeli pomocí MHD – autobusem a „vlakem“. Vlak byl trošku šok, i on je opět bike friendly. Nás však dovezl k úplně nejstarší dánské kešce. Ta byla založena již v září 2000. Po návratu ke kolu, které jsme měli zaparkované u nicneříkající místní knihovny se začal ozývat hlad a hle v knihovně je bistro. Při obědvání pozorujeme sousední obrovskou hrací místnosti, děti a jejich rodiče. Knihovna není jen ta tichá studovna. Je to restaurace, kryté dětské hřiště a místo s knihami.

Po obědě bylo potřeba šlápnout do pedálů, abychom stihli kávu a prohlídku věže kostela Nikolaj a mohli si tak prozkoumat Kodaň z výšky.

Další bod odpoledního programu bylo navštívit Christianii. Pokud očekáváte muzeum Hanse Christiana Andersona, jste úplně vedle. Toto je čtvrť bohémů, umělců, vetešníků, kaličů a zhulenců. Už na začátku vás uvítá cedule s pravidly. Hlavně žádné focení, násilí a tvrdé drogy. Tvrdé. Protože všude je cítit marihuana a je i vidět. Je to místo, kde se mladí i staří chodí bavit. Na koncerty, posedět s přáteli, uvolnit, užít si sobotu. A policie to toleruje. Možná je to zajímavé myšlenka. Mít jedno místo, kde se rozumně lidé zruší, než po velkoměstě nahánět mnoho part, které dělají bordel.

Cestou domů jsme navštívili centrum designu a pak přišel čas na arabskou večeři poblíž koupaliště, opět z dílny BIG. Závěrečnou cestu domů jsme si protáhli přes „Benátky“. Tuto novou část doporučuji navštívit. Další zajímavé ukázka bydlení. A mě osobně bydlení u vody by dělalo asi hodně dobře.